Americký nálet na Prahu

Byla středa 14.února 1945, všední protektorátní den, krátce po poledni, když se nebe otevřelo. Ten den stověžatá Praha plakala. Před 77 lety na sv. Valentýna umírali lidé často na prahu svého života. Mezi nimi i 17letá nadaná klavíristka Eva Ladová, dcera malíře Josefa Lady. Mladičkou Evu zabila americká bomba poblíž Emauz, když hledala své rodiče. Praha prožila jen kapičkou hrůzy, kterou prožívali lidé za války ve Varšavě, Stalingradu, Drážďanech a v dalších místech.

V ten den přes 60 amerických létajících pevností B–17 svrhlo na Prahu 152 tun pum. Nálet si vyžádal 701 mrtvých, 1400 zraněných, 200 domů bylo zničeno, stovky dalších poškozeny. Nejvíce utrpěla oblast kolem Karlova náměstí, Nového Města, Vinohrad, Nuslí,…. Zcela vyhořel benediktinský klášter Na Slovanech, založený císařem Karlem IV. roku 1347, vyhořela i vinohradská synagoga v dnešní Sázavské ulici. Přitom dle pamětníků vládlo nad Prahou slunečné, téměř jarní počasí. Dokladem zbytečnosti tohoto náletu na Prahu je, že nebyl zničen, ani jeden průmyslový objekt !! Tento nálet naopak posloužil k nacistické propagandě.

Pomník obětem tohoto náletu v Praze nenajdete. Možná někde destičku na upomínku. Politici nebudou klást věnce, televize nebude mít dvouhodinový pořad k této události. Skutečný důvod nebyl ze strany Američanů nikdy věrohodně objasněn. Místo omluvy jen dohady, dohady… I ten možný navigační omyl má trhliny. Dle historiků (J.B. Uhlíře a J. Kaplana v knize „Praha ve stínu hákového kříže“ ) již nad Holandskem měl navigační chybu, nad Erfurtem byl již 120 km jižně od Drážďan… Navíc ten den bylo dle pamětníků nad Prahou jasno. V době únorového náletu na Prahu bylo několik dnů po Jaltské konferenci (4.– 11.2.1945), která rozhodla o poválečném uspořádání světa.

Ve stejný den USAAF a RAF provedly nálet i na Drážďany, tento stavební skvost na Labi hořel několik dnů. Nálet nepřežilo 30 000 lidí. I zde zůstává otazník. Německo v únoru 1945 mlelo již z posledního. Sovětská vojska bojovala již 150km od Berlína a společně s 1. československým armádním sborem osvobozovala Slovensko.

Nebyl to jediný nálet na Prahu, v březnu 1945 byla Praha cílem amerických náletů na strojírenské objekty v Libni a Vysočanech. Tam se Američané trefili přesně. Také stovky obětí… Obdobný nálet byl proveden i v posledních dnech války na plzeňskou Škodovku, jen několik dnů před uvítáním americké armády v Plzni.

Někdo moudrý kdysi řekl : „ Historie není, pokud není připomínána ! “ Držme se toho !!

zdroj informací historici Jan B. Uhlíř a Jan Kaplan „ Praha ve stínu hákového kříže“

Přemysl Votava

(Národní socialisté)